Svéprávnost je schopnost samostatně právně jednat.
Právně jednat znamená zavazovat se k povinnostem a nabývat práv.
Právním jednáním je například nákup televize,
uzavření smlouvy o nájmu
nebo smlouvy o poskytování sociální služby.
Právnímu jednání předchází rozhodování.
Například zda si koupím novou televizi,
kde chci bydlet
nebo jaké sociální služby chci využívat.
Rozhodování o sobě a svém životě je pro každého velmi důležité. Je nutné respektovat osobní nezávislost a svobodu volby. Patří to k hlavním bodům Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.
Lidé s postižením musí mít stejné možnosti
o svém životě rozhodovat stejně jako ostatní lidé.
Proto Úmluva o právech lidí s postižením říká,
že soud ani nikdo jiný nesmí lidi s postižením omezovat
nebo zbavovat svéprávnosti.
Jak vypadá cesta ke svéprávnosti Evy:
Jak může vypadat správné naplňování práva na rovnost před zákonem a plnou svéprávnost ukazuje případ paní Heleny:
Paní Helena je žena s postižením.
Soud ji na základě lékařské zprávy omezil ve svéprávnosti
a přidělil ji veřejného opatrovníka.
Paní Helena chtěla bydlet se svým přítelem v bytě a platit nájem.
S přítelem se společně radili,
co si za své peníze koupit
nebo kdy zaplatit nájem.
Veřejný opatrovník s tím nesouhlasil
a tvrdil,
že to není pro paní Helenu vhodné a bezpečné.
Paní Heleně vadilo,
že za ní její veřejný opatrovník rozhodoval a nezjišťoval přitom,
co si sama přeje a jaká je její vůle.
Paní Helena začala spolupracovat s Poradnou QUIP,
která ji podpořila v soudním řízení o navrácení svéprávnosti.
Soudní řízení bylo úspěšné a soud paní Heleně navrátil svéprávnost.
Paní Helena se tak zase může o svém životě rozhodovat sama tak, jak si přeje.
Paní Helena občas potřebuje pomoci s rozhodováním a právním jednáním.
Proto uzavřela smlouvu o nápomoci se svým přítelem.
Na základě této smlouvy je její přítel podpůrcem.
Pomáhá ji a radí s právním jednáním kdykoliv, kdy paní Helena potřebuje podporu.
Rovnost před zákonem
Všichni lidé mají stejná práva.
Lidé často právně jednají. Právním jednáním se zavazují k povinnostem a nabývají práv.
Právním jednáním je například nakupování nebo podepisování smlouvy.
Aby člověk mohl právně jednat, musí být svéprávný.
Lidé s postižením musí mít stejné možnosti rozhodovat o svém životě jako všichni ostatní.
Proto Úmluva o právech lidí s postižením říká, že soud ani nikdo jiný nesmí lidi s postižením omezovat nebo zbavovat svéprávnosti.
Lidé s postižením někdy potřebují při rozhodování pomoc nebo podporu. Takovou podporu může poskytnout přítel, rodina, asistent nebo kdokoliv další komu důvěřujeme.
Stát musí lidem s postižením zajistit takovou podporu a pomoc při rozhodování, jakou člověk potřebuje.
Například při výběru bydlení, práci nebo nákupu dražších věcí.
Podporující osoba nesmí rozhodovat sama za člověka s postižením, ale vždy s ním a v souladu s jeho přáním a vůlí.
Lidé s postižením mají stejné právo sami se rozhodovat o důležitých věcech jako ostatní lidé.
Lidé s postižením mají stejná práva jako další lidé.
Například:
Mohou mít nebo dostávat majetek.
Hospodařit se svými penězi.
Například potřebujeme pomoci s výběrem vhodné práce nebo s nákupem ledničky do bytu.
Lidé s postižením by měly dostávat takovou podporu při rozhodování, kterou potřebují.S rozhodováním mohou pomoci přátelé, rodina nebo třeba sociální služba.
Někdy je vhodné tuto pomoc potvrdit soudem, aby s ní počítali i úřady a jiné instituce.
V zákoně jsou napsány tyto možnosti podpory při rozhodování a zastupování, o kterých může soud rozhodnout:
Smlouva o nápomoci
Zastoupení členem domácnosti
Opatrovnictví
Co dělat, když to nefunguje
Právní poradenství poskytují za úplatu v prvé řadě advokáti.
Základní rady, kterým se říká odborné sociální poradenství,
vám poskytne také zdarma každá sociální služba,
například občanská poradna nebo charita.
Některé organizace se na pomoc v oblasti svéprávnosti specializují
a mají s ní velké zkušenosti.
Můžete se obrátit například na poradnu QUIP, kterou poskytuje Rytmus.
Poradna QUIP vám může pomoci s tím,
jaká forma pomoci při rozhodování nebo zastupování
by pro vás byla vhodná.
Dále vám může vysvětlit,
co se bude dít u soudu o omezení svéprávnosti
nebo vám může pomoci s přípravou na přehodnocení svéprávnosti.
Pokud si nerozumíte se svým veřejným opatrovníkem (úředníkem)
a myslíte si, že jedná špatně,
může jeho postup prošetřit i veřejný ochránce práv (ombudsman).
Může se například zabývat tím,
zda po vás opatrovník nechce informace,
které chtít nemůže (účtenky za drobné nákupy)
nebo jestli se dostatečně zabývá tím, kde chcete bydlet
(pokud jste v zařízení sociálních služeb a chcete bydlet jinde).
Smlouva o nápomoci
Smlouvu o nápomoci uzavírám
když chci sám právně jednat.
Zároveň vím,
že potřebuji poradit při právním jednání.
Smlouvu o nápomoci uzavírám s lidmi kolem sebe,
které dobře znám.
Před soudem se jim pak říká podpůrci.
zpět
Zastoupení členem domácnosti
Zastoupení členem domácnosti je dobré v případě,
kdy nemohu sám právně jednat.
Zůstává mi ale plná svéprávnost.
Sám nemůžu jednat například proto,
že se můj zdravotní stav hodně mění a hrozí,
že si nezařídím vše, co potřebuji.
Pak za mne může běžné věci vyřídit někdo blízký z rodiny
nebo někdo, s kým bydlím alespoň 3 roky.
O zástupci rozhoduje soud.
Zástupce vyřizuje běžné věci.
Například přebírání pošty, běžné nákupy, platby za domácnost,
nebo žádosti o sociální dávky a zajištění sociálních služeb.
zpět
Opatrovnictví bez omezení svéprávnosti
Soud mi může ustanovit opatrovníka i v případě,
že jsem svéprávný.
Například pro správu mého majetku,
hospodaření s financemi nebo pro uzavírání smluv.
Opatrovník pak jedná společně se mnou.
Když jedná opatrovník sám,
jedná podle mého přání a vůle.
Opatrovnická rada
Když mám soudem stanoveného opatrovníka,
můžu mít i opatrovnickou radu.
Opatrovnická rada je skupina blízkých osob (rodinných příslušníků, kamarádů),
kteří schvalují důležitá rozhodnutí opatrovníka,
například přestěhování nebo prodej majetku.
Opatrovnická rada se schází většinou jednou ročně.
Opatrovnická rada opatrovníka kontroluje,
zda rozhoduje v mém nejlepším zájmu.
Pokud nesouhlasím s rozhodnutím opatrovnické rady,
mohu to říct soudu a ten rozhodne, co bude dál.
Opatrovnictví s omezením svéprávnosti
V České republice je ale stále možné
lidi s postižením omezit ve svéprávnosti
a jmenovat jim opatrovníka,
pokud jsou splněny zákonné podmínky.
Opatrovník musí vždy rozhodovat
podle přání člověka omezeného ve svéprávnosti.
Proti jeho vůli může opatrovník jednat pouze,
pokud by mu hrozila závažná újma nebo ohrožení života.
