Článek 19: Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti
Dříve lidé nevěřili,
že lidé s postižením
dokážou žít samostatně.
Nechali je proto žít v ústavech.
I v dnešní době pro spoustu lidí
není dostupná potřebná podpora
a proto musí žít v ústavech.
To vede k izolaci a proto je to špatně.
Každý člověk s postižením
má právo žít tak, jak chce.
Nezávislý způsob života očima člověka s postižením
Jak si Jana Vitáková vysvětluje právo na nezávislý život:
Domácnost, plánování, povinnosti
Mohu si vybrat, jestli budu bydlet sama a když ne, tak s kým chci bydlet.
Mohu si zkoušet věci, mám možnost se učit nové a starat se o domácnost.
Platit nájem, vědět komu, kdy a kolik.
Moci se rozhodovat o tom, kde budu mít svoje věci a šaty. Mít svou skříň, svou jistotu doma.
Další názory k domácnosti, plánování, povinnostem.Soukromí
Každý by měl mít svoje soukromí.
Svůj kout, abych měla místo (pokoj), které je jen moje a nikdo ho neměnil, abych ho mohla zamknout.
Jít kam chci a přijít si, kdy chci.
Mít, nebo si najít dobrého partnera a lidi kolem sebe. Člověka, kterému můžu věřit, na kterého se dá spolehnout, bere mě vážně, můžu se mu svěřit a bude to důvěrné. Dodrží, co jsme si domluvili. Aby byl součástí rodiny.
Volný čas
Mít svoje místo, kam si můžu zajít mezi lidi. Potkávat nové lidi.
Plánovat si věci podle sebe, podle nálady a dodržet to.
Jezdit na výlety a na dovolenou. Zorganizovat si to. Vědět kam pojedu, kolik mít s sebou peněz a jaké věci si zabalit.
Moct cestovat i jinde než ve svém městě, třeba po Čechách nebo i do ciziny. Když potřebuji, mít k tomu doprovod. Vyměnit si peníze ve směnárně.
Další názory k volnému času.
Večery
Mít volnost, nemuset se ptát kdy, kam, v kolik jdu a přijdu.
Odcházet a přicházet do bytu kdy chci a přespat s kamarádem. Bez domluvy s rodiči nebo opatrovníkem…
Jezdit na výlety a na dovolenou. Zorganizovat si to. Vědět kam pojedu, kolik mít s sebou peněz a jaké věci si zabalit.
Další názory k večerům.
Co znamená začlenění do společnosti?
Znamená to,
že někam patřím.
Jsem součástí společnosti
mám kamarády a známé.
Mohu jít všude tam,
kam chodí ostatní lidé.
Třeba na koncerty, do divadla
nebo na fotbal.
Plná svéprávnost je základem
pro nezávislý způsob života
a zapojení do společnosti.
K tomu se více dozvíte u článku 12.
Jak se Václav přestěhoval do vlastního bydlení
Po spuštění videa můžete v přehrávací liště na ikonku čtverečku (vlevo od ozubeného kolečka) a tím povolit titulky.
Jak může vypadat pomoc s nezávislým způsobem života a začleněním do společnosti
Panu Richardovi je 34 let,
využívá službu Podpora samostatného bydlení od března 2020.
Bydlí na Praze 4, v pronajatém bytě,
chodí do práce,
je spokojený, že žije mezi lidmi.
Nikdo mu neříká, co by měl dělat,
cítí se svobodný,
může si o svém životě rozhodovat.
Nebylo to tak vždy!
Pan Richard žil 14 let v pobytovém zařízení. V ústavu.
Nebyl v ústavu spokojený.
Měl veřejného opatrovníka, který jeho nespokojenost neřešil.
Veřejný opatrovník měl velkou moc
a nechtěl, aby se Richard odstěhoval
ani, aby mu pomáhal někdo jiný.
Po dlouhých dohadech se pan Richard dostal do Chráněného bydlení,
ale ani to pro něj neznamenalo svobodu.
Dal najevo nespokojenost, ukončili mu smlouvu a o bydlení přišel.
Musel bydlet na ubytovně, tam to sice bylo lepší,
ale nikdo mu nepomáhal.
A opatrovník nesouhlasil, aby nějakou sociální službu využíval.
Přišel o příspěvek na péči, měl málo peněz.
Pak se stala změna – změnil se veřejný opatrovník,
který se začal více zajímat o přání pana Richarda
a jeho touhu po nezávislém životě.
Pan Richard zažádal s opatrovníkem o pomoc službu Podpora samostatného bydlení.
To bylo na jaře roku 2020.
Pomohli zmapovat aktuální potřeby pana Richarda,
pomohli panu Richardovi zjistit,
jaké bydlení si se svým příjmem může dovolit.
S pomocí nového opatrovníka zažádali zpět o příspěvek na péči.
Nejdříve se povedlo najít byt a
pan Richard se mohl odstěhovat z ubytovny.
Brzy na to začal chodit do práce.
Musel se naučit postarat se o sebe a o domácnost,
Naučit se uvařit si, nakoupit, spočítat peníze.
Učil se přijímat svou vlastní zodpovědnost za svá rozhodnutí.
Když si s něčím neví rady, má se na koho obrátit.
Pomáhají mu nejen pracovníci z PSB, ale i veřejný opatrovník.
Pan Richard má velké plány.
Chce, aby mu soud vrátil svéprávnost.
A měl svého podpůrce, kterému důvěřuje.
Chce cestovat, jednou mít svůj vlastní byt a přítelkyni.
